Ovčí vlnu jsem pro sebe objevila někdy v roce 2009, při toulkách po kopcích Orlických hor, kdy jsem na planě rostoucích keřích nacházela chomáčky zachyceného rouna oveček, které se tu předtím pásly. Hebký materiál, připomínající pavučinku, podnítil moji zvědavost… Svojí mnohotvárností a unikátními vlastnostmi mi ovčí rouno učarovalo a postupně se v mém srdci i výtvarné dílně trvale zabydlelo.

Tvořím technikou suchého plstění (plstění jehlou). Materiál si z větší části sama vybírám přímo u chovatelů ovcí a poté vlastnoručně zpracovávám (od praní surové vlny, přes česání/mykání až po její obarvení). Cesta od ovčího hřbetu k finálnímu výrobku tak bývá poměrně dlouhá, místy spletitá, s různými odbočkami…, vždy však poutavá, obohacující, krásná.