Blog
Analýza cestovního ruchu
Krásná práce 2022
Cílem této analýzy je zmapování situace řemeslníků v ČR z hlediska napojení na organizace cestovního ruchu.
Analýza má 3 části:
I. ČÁST:
Prostřednictvím individuálního jednání se zástupci organizací managementu turistického ruchu, destinačního managementu turistických oblastí a profesních organizací v cestovním ruchu jsou naznačeny možnosti, které nabízí tradiční lidové umění a řemesla vzhledem k cestovnímu ruchu v České republice. Jako tyto subjekty byly vybrány zástupci agentury CzechTourism-regionální centra cestovního ruchu.
Na základě rozhovoru byly zodpovězeny otázky týkající se spolupráce regionálních center cestovního ruchu a řemeslníků, kteří produkují tradiční uměleckou řemeslnou výrobu. Zazněly otázky jako například jaké výrobky centra nabízí pro zvýšení cestovního ruchu v daném regionu nebo co podle nich vede ke zvýšení spolupráce řemeslníků a organizací cestovního ruchu.
Tuto část analýzy doplňuje seznam řemeslníků, kteří mají potenciál zvýšit turistický provoz ve své dílně a seznam organizací / webových platforem, které mohou sloužit jako příklady osvědčených postupů ve spolupráci centrum cestovního ruchu-řemeslník.
II. ČÁST:
Ve druhé části analýzy jsou shrnuty poznatky z hlediska situace řemeslníků v ČR a napojení na organizace cestovního ruchu. Jsou zde nastíněni doporučení, které by mohly pomoci ke zlepšení situace. Kromě doporučení, jsou uvedena také určitá úskalí, které brání rozvoji umělecké řemeslné výrobě v ČR. Tuto část analýzy doplňuje seznam škol, které se zabývají výukou řemesel u nás.
III. ČÁST:
Poslední část je věnována seznamu vybraných organizací cestovního ruchu ve střední Evropě a Norsku.
I. ČÁST
Individuálního jednání se zástupci organizací managementu turistického ruchu, destinačního managementu turistických oblastí a profesních organizací v cestovním ruchu
Záměrem organizací cestovní ruchu by měla být propagace tradiční řemeslné výroby, unikátních ručně vyráběných výrobků, originální a jedinečnou technikou. Výrobky, které poodhalí tradici uměleckých řemesel v České republice. Jednou takovou organizací je i CzechTourism, jehož základním cílem je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i v České republice.
„Česká centrála cestovního ruchu, známá spíše pod názvem CzechTourism, se zabývá prezentací České republiky jako atraktivní destinace pro cestovní ruch. Jedná se o marketingovou organizaci, která se svým publikem komunikuje prostřednictvím tematických kampaní, informačních brožur, audiovizuálních děl a tvorbou produktových balíčků. Participuje na veletrzích, pořádá odborné přednášky a prezentace, snaží se zvyšovat konkurenceschopnost země v oblasti cestovního ruchu. Výsledným produktem/dojmem obou institucí je vytváření pozitivního a hodnověrného obrazu České republiky,“ uvádí Lea Chatrná, specialistka na cestovní ruch a destinační management.
CzechTourism spolupracuje s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Podle CzechTourism je třeba podporovat všestranný rozvoj cestovního ruchu, spolupracovat v oblasti cestovního ruchu s orgány státní správy a samosprávy, profesními organizacemi, školami, výzkumnými a poradenskými institucemi a analogickými zahraničními institucemi, peněžními ústavy a další činnosti související se zajištěním koordinačních úkolů. Jako hlavní cíl si klade vytváření příznivé image České republiky jako turistické destinace, a to v rámci aktivit nejen na domácí trhu, ale zejména v zahraničí. Nejen, že působí na českou veřejnost s cílem povzbudit vstřícné chování vůči zahraničním hostům a zdůrazňuje význam cestovního ruchu pro Českou republiku, ale snaží se také podporovat tvorbu produktů cestovního ruchu se šetrným přístupem k životnímu prostředí, charakteristické pro ČR. CzechTourism spolupracuje s regiony ČR a angažuje se při vzniku přirozených oblastí cestovního ruchu, působí při jejich turistickém rozvoji a zatraktivňuje je. Dalším cílem je funkce vzdělávací-připravuje, organizuje a provádí vzdělávací činnosti v oblasti cestovního ruchu a služeb za účelem zajištění a udržení konkurenceschopnosti subjektů cestovního ruchu na domácím a zahraničním trhu.
V neposlední řadě zabezpečuje spolupráci s domácími i zahraničními novináři a médii, a další činnosti související se zajištěním cílů mediální prezentace. CzechTourism působí také jako informační servis pro různorodá odvětví průmyslu cestovního ruchu v ČR. Náplní jeho je vydávání odborných zpráv, jejichž náplní a obsahem jsou marketingové a regionální informace a spolupráce při vytváření celostátního turistického informačního systému.
Zástupci organizací cestovního ruchu:
Jihočeská centrála cestovního ruchu
Ing. Tereza Procházková
vedoucí oddělení domácího cestovního ruchu
Tel.: +420 607 032 095
E-mail: prochazkova@jccr.cz
www.jccr.cz www.jiznicechy.cz
B. Němcové 1824/8, České Budějovice, 370 01
Krajský úřad Plzeňského kraje
Bc. Ilona Šnebergerová, 724 951 675, ilona.snebergerova@plzensky-kraj.cz,
www.plzensky-kraj.cz www.turisturaj.cz
Škroupova 18, Plzeň, 306 13
Živý kraj – destinační agentura pro Karlovarský kraj
Ing. Petr Židlický, 736 650 129, zidlicky@zivykraj.cz,
www.zivykraj.cz
Závodní 379/84a, Karlovy Vary, 306 06
Krajský úřad Libereckého kraje
Bc. Jakub Šeps, 702 096 457, jakub.seps@kraj-lbc.cz
www.kraj-lbc.cz, www.liberecky-kraj.cz
U Jezu 642/2a, Liberec, 461 80
Centrála CR Královéhradeckého kraje
Bc. Martin Soukup, soukup.martin@ccrkhk.cz, +420 774 750 321
www.ccrkhk.cz, www.hkregion.cz
Pivovarské nám. 1245/2, Hradec Králové, 500 03
Destinační společnost Východní Čechy
Mgr. Alena Horáková, 725 702 650, a.horakova@vychodnicechy.info,
www.vychodni-cechy.org, www.vychodni-cechy.info
Nám. Republiky 12, Pardubice, 530 02
Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, z.s.p.o.
Martina Grůzová / Director, +420 725 488 889, gruzova@jizni-morava.cz
Radnická 2, 602 00 Brno
www.ccrjm.cz www.jizni-morava.cz
Na základě rozhovoru byly zodpovězeny tyto otázky:
• 1/ Spolupracuje vaše organizace cestovního ruchu s řemeslníky, které produkují tradiční řemeslnou výrobu?
• 2/ Jaké výrobky nabízíte pro účel zvýšení cestovního ruchu v daném regionu?
• 3/ Jak spolupráce probíhá (s kolika řemeslníky spolupracujete, jaké řemeslné odvětví zastupují, s kým konkrétně máte navázanou spolupráci apod.)?
• 4/ Co by podle Vás pomohlo ke zvýšení spolupráce řemeslníků a organizací cestovního ruchu?
• 5/ Uveďte případně dobrý příklad takové organizace, kde spolupráce výborně funguje
Krajský úřad Plzeňského kraje: Bc. Ilona Šnebergerová, ředitelka
1/ Spolupracuje vaše organizace cestovního ruchu s řemeslníky, které produkují tradiční řemeslnou výrobu?
Nejsme turistické centrum, ani žádné IC nezřizujeme. Jsme oddělení cestovního ruchu na krajském úřadě, nicméně s některými řemeslníky spolupracujeme, navíc já jsem členkou certifikační komise Šumava originální produkt.
2/ Jaké výrobky nabízíte pro účel zvýšení cestovního ruchu v daném regionu?
Propagujeme např. kolovečskou keramiku, chodskou keramiku, skašovské hračky, podmalby na skle, broušení skla, chodské koláče........ ale ne formou prodeje výrobků, ale inzerujeme a zviditelňujeme řemesla jako taková + pokud to jde tak i jejich výrobce.
3/ Jak spolupráce probíhá (s kolika řemeslníky spolupracujete, jaké řemeslné odvětví zastupují, s kým konkrétně máte navázanou spolupráci apod.)?
Výrobky využíváme jako dárkové a prezentační předměty, podporujeme tradiční řemesla v rámci dotačního programu Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu, bereme řemeslníky na prezentace, dáváme jim prostor v expozici na veletrzích, nemáme žádné smlouvy, počet řemeslník je různý, podle toho, kdy a kde.
4/ Co by podle Vás pomohlo ke zvýšení spolupráce řemeslníků a organizací cestovního ruchu?
Pomohla by větší informovat ve smyslu, kteří řemeslníci s jakými produkty v regionu působí. Třeba prostřednictvím nějaké organizace / asociace, která by místní řemeslníky sdružovala v rámci jejich propagace. Organizace cestovního ruchu by pak měla informovanost a prostor pro nové navazování kontaktů přímo pro aktivity a akce, které zrovna chystá. Prostřednictvím takovéto organizace / asociace lze také oslovit vícero řemeslníků najednou.
5/ Uveďte případně dobrý příklad takové organizace, kde spolupráce výborně funguje
Nevím, neznám takovou organizaci. My si na spolupráci s našimi osvědčenými řemeslníky nemůžeme stěžovat (a myslím, že oni také ne)
:-))
Živý kraj – destinační agentura pro Karlovarský kraj: Ing. Petr Židlický
1/ Spolupracuje vaše organizace cestovního ruchu s řemeslníky, které produkují tradiční řemeslnou výrobu?
V první řadě je nutné si uvědomit, že tradiční řemesla jako bylo rukavičkářství, krajkářství, paličkování, výroba cínového nádobí apod. zde ve velké míře skončila s odsunem německého obyvatelstva po 2. sv. válce (do roku 1946 bylo více jak 90% obyvatel dnešního Karlovarského kraje německého původu). To, co málo co zůstalo v podobě individuálních řemeslníků zlikvidovali komunisti, respektive to převedli do sériové výroby viz rukavičkárna v Abertamech, textilní továrna v Perninku apod. Po roce ´89 a následné překotné privatizaci pak skončily i tyto závody.
Více info viz https://zivykraj.cz/zajimave-vylety/zanikla-remesla-v-krusnych-horach/ respektive https://zivykraj.cz/poznejte-kraj/tradicni-vyrobky/
2/ Jaké výrobky nabízíte pro účel zvýšení cestovního ruchu v daném regionu?
Naštěstí se podařilo udržet alespoň tradiční výrobu hudebních nástrojů v Kraslicích (AMATI) a v Lubech (STRUNAL), byť byla cesta hodně trnitá. Řemeslná výroba a dekorace skla a porcelánu je zde také stále zastoupena, ať už v podobě menších živností nebo velkých tradičních firem jako je THUN nebo MOSER.
Některá řemesla pak zažívají mírnou renesanci, ale jde spíše o jednotlivce, kteří se snaží je připomenout a popularizovat viz https://www.statek-bernard.cz/zazitky-na-statku, pravidelně konané Mezinárodní kovářské sympozium v Bečově nad Teplou nebo opracovávání vřídlovce. Patrný posun je i v oblasti designu a gastronomie viz https://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/vary-nejsou-jen-filmovy-festival-mista-kam-se-vyplati-vydat-ve-meste-vridel-a-porcelanu
3/ Jak spolupráce probíhá (s kolika řemeslníky spolupracujete, jaké řemeslné odvětví zastupují, s kým konkrétně máte navázanou spolupráci apod.)?
Co se týká spolupráce, máme tuto nastavenou se všemi. V rámci námi organizovaných press a FAM tripů pravidelně zařazujeme do programu prohlídky návštěvnických center těch větších firem. Od menších výrobců pak odebíráme produkty, které používáme jako lokální merch (např. lázeňské pohárky od malé rodinné firmy). Ostatním pak pomáháme zejména v oblasti propagace jimi pořádaných událostí.
4/ Co by podle Vás pomohlo ke zvýšení spolupráce řemeslníků a organizací cestovního ruchu?
V posledním roce pracuje Karlovarský kraj (myšleno instituce) na podpoře rozvoje kulturně kreativních odvětví jako jedné z příležitostí pro transformaci regionu. To by mohlo mimo jiné pomoci více zviditelnit i řemesla, která jsou na okraji zájmu veřejnosti nebo se o nich příliš neví. Více info. např. zde https://www.kreativnicesko.cz/clanky/i-karlovarsky-kraj-sazi-na-kreativitu
Destinační společnost Východní Čechy: Mgr. Alena Horáková
1/ Spolupracuje vaše organizace cestovního ruchu s řemeslníky, které produkují tradiční řemeslnou výrobu?
Naše Destinační společnost Východní Čechy nyní realizuje s Dolnoslezskou turistickou organizací česko-polský projekt Karneval tradic. Projekt vytváří nový produkt cestovního ruchu Karneval tradic, do kterého jsou zapojena řemesla a muzea.
2/ Jaké výrobky nabízíte pro účel zvýšení cestovního ruchu v daném regionu?
Propagujeme především naše regionální výrobky (např. Pardubický perník, med a medovinu).
3/ Jak spolupráce probíhá (s kolika řemeslníky spolupracujete, jaké řemeslné odvětví zastupují, s kým konkrétně máte navázanou spolupráci apod.)?
Díky projektu Karneval tradic momentálně máme navázanou spolupráci s deseti řemeslníky. Pomocí projektu dochází k propagaci řemesel po českém i polském území.
4/ Co by podle Vás pomohlo ke zvýšení spolupráce řemeslníků a organizací cestovního ruchu?
Pořádání společných akcí (na akci cestovního ruchu zvát řemeslníky).
5/ Uveďte případně dobrý příklad takové organizace, kde spolupráce výborně funguje
Můžeme uvést příklad z od nás z Pardubic. Turistické informační centrum spolupracuje s perníkáři. Odebírají a prodávají jejich produktu a požádání společně akci Advent s vůni perníku.
Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, z.s.p.o.: Martina Grůzová
1/ Spolupracuje vaše organizace cestovního ruchu s řemeslníky, které produkují tradiční řemeslnou výrobu?
Nemáme vlastní turistické centrum neboli informační centrum. Při své práci však spolupracujeme s místními tvůrci a nositeli tradice.
2/ Jaké výrobky nabízíte pro účel zvýšení cestovního ruchu v daném regionu?
V rámci propagačních předmětů nabízíme drobné zboží s motivy Zuzany Osako a modrotisku ve spolupráci s modrotiskovou dílnou ve Strážnici – podtácky, karty v modrotiskovém pytlíčku, záložky - https://www.ccrjm.cz/jizni-morava-inspiruje-k-poznavani-tradic-i-k-cestovani-obytnakem/. Vedeme návštěvníky na místa, kde mohou vidět tradici naživo. https://www.jizni-morava.cz/cz/zazitky/tradice/nematerialni-kulturni-dedictvi/.
3/ Jak spolupráce probíhá (s kolika řemeslníky spolupracujete, jaké řemeslné odvětví zastupují, s kým konkrétně máte navázanou spolupráci apod.)?
V letošním roce je to Zuzana Osako a modrotisková dílna v Olešnici, pro příští rok zatím téma připravujeme.
4/ Co by podle Vás pomohlo ke zvýšení spolupráce řemeslníků a organizací cestovního ruchu?
Dnešní doba je nakloněna tradičnímu. Je to nejen důležité, ale v současné době i IN. To prospívá oběma stranám, tedy těm, kteří hledají produkty k propagaci i těm, kteří je vyrábí. Kolem sebe máme mnoho tvůrců, výrobců regionálních potravin i organizací, které je podporují. Naše role je v této oblasti propojující a zviditelňující. Dokážeme je správným marketingem a zabalení do větších celků prezentovat na národní úrovni i v zahraničí. A co by pomohlo? Samozřejmě je to o financích. Druhou částí je pak určité vychovávání turistů v tom, čemu dají přednost při výběru své cesty nebo nákupu dárku z ní.
5/ Uveďte případně dobrý příklad takové organizace, kde spolupráce výborně funguje
V našem okolí spolupracujeme s modrotiskovými dílnami, výrobci čajů, čokolády, samozřejmě vín, Tradice, Moravské zemské muzeum – Věra Colledani, …
Moravian-Silesian Tourism: Petr Koudela
1/ Spolupracuje vaše organizace cestovního ruchu s řemeslníky, které produkují tradiční řemeslnou výrobu?
WEB momentálně předěláváme. Zatím tedy odkaz na stávající:
https://technotrasa.cz/uzitecne-info/o-technotrase
https://technotrasa.cz/ke-stazeni/mapa-technotrasy-v-pdf-/media/mapa-technotrasy-a4
2/ Jaké výrobky nabízíte pro účel zvýšení cestovního ruchu v daném regionu?
Mnohdy výrobky a produkty partnerů Technotrasy, příp. spolupracujeme s Fajnou Dílnou: http://fajnadilna.cz/, http://fajnadilna.cz/fotogalerie/
3/ Jak spolupráce probíhá (s kolika řemeslníky spolupracujete, jaké řemeslné odvětví zastupují, s kým konkrétně máte navázanou spolupráci, apod.)?
Viz. výše
4/ Co by podle Vás pomohlo ke zvýšení spolupráce řemeslníků a organizací cestovního ruchu?
Rozvíjení podobných produktů….u nás aktuálně rozvoj produktu i v gastro scéně: https://pojez.cz/
5/ Uveďte případně dobrý příklad takové organizace, kde spolupráce výborně funguje
https://technotrasa.cz/musite-zazit/tradice,-styl-a-elegance/fleret
https://technotrasa.cz/musite-zazit/tradice,-styl-a-elegance/den-pro-klobouk
https://technotrasa.cz/musite-zazit/tradice,-styl-a-elegance/kdyz-tisknout,-tak-zazitkove
https://technotrasa.cz/musite-zazit/poklady-v-hlubinach/stramberkem-za-poklady-kutaru-sladku-a-cukraru
https://technotrasa.cz/musite-zazit/tradice,-styl-a-elegance/zazitkova-vyroba-sirupu
….ad.
Seznam řemeslníků, jejíž výrobky mají potenciál zvýšit atraktivitu České republiky jako destinace cestovního ruchu:
1. Miroslav Vrtěna – bednářství
2. Ludmila Farkašová – výřezová výšivka
3. Filip Trunečka – zpracování vápenných omítek
4. Jiří Danzinger – výroba modrotisku
5. Milan Bartoš a Jaroslav Plucha – výroba forem na modrotisk
6. Marie Bilíková – tkané výrobky z kukuřičného šustí
7. Alexandr Slavík – řezbářství reliéfních forem na potraviny
8. Jana Štefková – tradiční vamberecká mnohopárová a páskovákrajka
9. Marie Vlčková – batikované a zelové kraslice z Uherskoostrožska
10. Pavel Horák – lidové broušené sklo
11. Pavel Sarauer – štípaná šumavská holubička
12. Petr a Zlatuše Hejdovi – výroba krojové obuvi a opasků
13. Jiří Hýža – výroba krojové obuvi
14. Vladislava Hrubešová – výroba valašských krojů
15. Alexandra Kaňovská – výroba tradiční fajánse
16. Lenka Macečková – textilní techniky – síťování
17. Petr Mužík – výroba perleťových spon
18. Jaroslav Lakomý – pokrývačství tradičními krytinami
19. Petr Král – pletení z proutí
20. Markéta Maláníková – výroba mužských lidových krojů
21. Zdeňka Zábojová – ruční tkalcovství
22. František Zuska – pletení ze slámy
23. Josef Fiedler – ruční tkalcovství – výroba žinylky
24. Jiří Rücker – řezbář reliéfních forem na perník
25. Josef Komárek – řezba králických figurek a betlémů
26. Josef Fryzelka – tradiční bednářství
27. Božena Vráželová – výroba štípaných holubiček
28. Jiří Honiss – podmalba na skle
29. Aleš Uherka – tradiční kolářství
30. Miroslav Urban – tradiční tkalcovství
31. Marie Pyrchalová – zuberská výšivka
32. Růžena Kozumplíková – pletení z orobince
33. Jarmila Vitoslavská – výroba tradičních hanáckých krojů
34. Josef Hrůza – tradiční bednářství
35. Josef Nosek – výroba ohýbaných sání
36. Miroslav Stecher – výroba lidových hudebních nástrojů – českých dud a fanfrnochů
37. David Stejskal – tradiční tesařské technologie
38. Antonín Hájek – soustružení dřeva, zdobení vylévání kovem
39. Zuzana Hartlová – výroba lidové fajánse tupeského typu
40. Richard Mlýnek – tradiční pokrývání střech břidlicí
41. Zuzana Tilajcsiková – tradiční košíkářství
42. Alfred Stawaritsch – tradiční kovářství
43. Augustin Krystyník – kolářství
44. Milan Strmiska – zpracování rohoviny a perleti
45. Božena Habartová – výroba tradičního lidového oděvu
46. Karel Hanák – výroba habánské fajánse
47. Ladislav Chládek – výroba hraček štípaných ze soustruženého bloku
48. Vít Kašpařík – výroba tradičních hudebních nástrojů
49. František Mikyška – sekernické zpracování dřeva
50. Eva Minksová – horňácká vyšivka
51. František Pavlica – výroba a pokládání slaměných došků
52. Ludmila Dominová – výšivka rybí šupinou
53. Marie Skrežinová – výroba umělých květin
54. Pavel Číp – výroba historických hudebních nástrojů
55. Blanka Ammann Mikolajková – pletení na rámu – krosienka
56. František Tureček – výroba krojové obuvi
57. Hana Buchtelová – tkaní na stavu
58. Iveta Dandová – pletení z orobince
59. Rozálie Blažková – pletení z kukuřičného šustí
60. Dana Ptáčková – práce z vrbového proutí a pedigu
61. Jaroslav Sucháček st. – ruční výroba kamenných brousků
62. Josef Hruška – tradicní kovárství
63. Ludmila Kočišová – výroba figurek z kukuřičného šustí
64. Miloslava Zatloukalová – práce z lýka a slámy
65. Drahomír Smejkal – výsek pilníků a rašplí
66. Josef Janulík – výroba krojové obuvi
67. Jiří Ondřej – výroba březových metel
68. František Joch – tradiční modrotisk
69. Štefan Kanaloš – dlabání dřeva
70. Jiří Myška – sekernické zpracování dřeva
71. Jarmila Oharková – ruční tkaní
72. Josef Kopčan – tesařské a sekernické zpracování dřeva
73. Zdeněk Kubák – tradiční tkaní látek
74. Oldřich Kvapil – řezbář reliéfních forem na perník
75. Milan Urban Macho – pletení z loubku
76. Petr Stoklasa – výroba štípaných holubiček
77. Zdeněk Bukáček – soustružené hračky
78. Jana Juřicová – bílé vyšívání
79. Ivo Nimrichter – černá hrnčina
80. Jiří Danzinger – tradiční modrotisk
81. Miloslav Trefanec – tradiční kovářství
82. Antonín Moštěk – výroba fajánse
83. Ladislav Rejent – soustružení a vybíjení dřeva
84. Rudolf Volf – výroba kolovečské hrnčiny
85. Stanislav Štěpánek – pletení z proutí
86. Jiří Drhovský – výroba dřevěných hraček
Seznam organizací, které mohou sloužit jako příklady osvědčených postupů
https://www.tradicnivyrobek.cz/znacka/
https://www.krnap.cz/via-fabrilis/
http://fajnadilna.cz/
https://technotrasa.cz/
https://zivykraj.cz/poznejte-kraj/tradicni-vyrobky/
https://www.statek-bernard.cz/zazitky-na-statku
https://www.ccrjm.cz/jizni-morava-inspiruje-k-poznavani-tradic-i-k-cestovani-obytnakem/
https://www.jizni-morava.cz/cz/zazitky/tradice/nematerialni-kulturni-dedictvi/
https://pojez.cz/
II. ČÁST
Současná situace uměleckých řemesel
„Budoucnost uměleckého řemesla a ruční výroby obecně je těžko odhadnutelná.“
V této části jsou uvedeny poznatky k fungování spolupráce organizací cestovního ruchu a řemeslníků. Jedná se o zamyšlení nad, tím, jakým způsobem by se dalo pomoci ke zlepšení situace řemeslníků v ČR a jaká úskalí brání k rozvoji umělecké řemeslné výrobě v ČR.
Situaci řemeslníků vzhledem k jejich reprezentaci v organizacích cestovního ruchu, otvírá v rozhovoru Mgr. Jan Špaček, vyučující na Filozofické fakultě, Masarykovy univerzity v Brně:
1/ Jak vnímáte tradiční řemeslnou výrobu v současnosti v ČR?
Je založena na individualitách a jejich aktivitě, proto je obtížně plošně popsatelná. Častější je ve folklórně aktivnějších regionech. Často v ní ale nebývá kladen důraz na mistrovské řemeslo, ale na profit (lokální sladkosti, likéry atp.)
2/ Znáte nějaké řemeslníky, kteří aktivně spolupracují s organizacemi / centry pro rozvoj cestovního ruchu?
Popravdě si nyní nevybavím žádné, ale často cestuji po ČR a v různých turistických infopointech bývá jejich aktivita znát.
3/ Co by podle Vás pomohlo ke zvýšení spolupráce řemeslníků a organizací cestovního ruchu?
Jednoznačně aktivita jednotlivců na úrovni samospráv a jejich příspěvkových organizací. Peníze to tolik neovlivní. Místní lidé musí místní scénu znát a aktivně s ní pracovat.
4/ Myslíte si, že je řemeslná výroba dnes populární? A proč?
Je přiměřeně populární, turisticky i v rámci komerčního úspěchu udržitelné a rukodělné výroby. Je využit přiměřeně, neexistuje nicméně norma přiměřenosti a stran aktivity to nikdy není dost. Místní samospráva musí mapovat místní řemeslnou aktivitu, případně ji povzbudit.
5/ Myslíte si, že je využit potenciál řemesel v souvislosti s jinými odvětvími, především s cestovním ruchem a kulturním dědictvím (památky a muzea)?
Bylo by vhodné předněji definovat, co Váš projekt za řemeslo považuje a co už ne. Co obyčejný truhlář? A co truhlář, který vyřezává upomínkové předměty? A co řemeslné pivovary? A vinaři? A pěstitelé? Takové otázky je třeba si klást. (Jan Špaček, v Brně, září 2022)
Podle Špačka je k rozvoji řemesel podmínkou spolupráce s místní samosprávou a taky potřebná znalost místní scény obyvateli, kteří tam žijí. Ke znalosti místní scény mohou dopomoct kvalitní marketingové strategie. Jako například agentura CzechTourism, která využívá široké škály marketingových nástrojů klasického charakteru (online kampaně, tisk, TV, rozhlas, kinoreklama, OOH, PR - press/fam tripy) i nových médií (influencer tripy). CzechTourism také spolupracuje v rámci svého portfolia marketingových nástrojů s významnými mezinárodními i regionálními kulturními, sportovními a společenskými akcemi, které mají významný mediální a marketingový potenciál pro prezentaci České republiky jako destinace cestovního ruchu.
Z rozhovorů se zástupci organizací cestovního ruchu vyplývá, že i když řemeslná výroba v ČR ztrácela v posledních letech svůj společenský status, její obliba dnes u širší veřejnosti stoupá a ukazuje se zvýšený zájem o lidové motivy a ruční práci. Pro tradiční řemeslné výrobky je charakteristické, použití přírodních materiálů, materiálů a postupů šetrných k přírodě. To v současnosti podporuje aktuální ekologické přístupy v udržitelnosti materiálů a k výrobě produktů, nejen tradičních, ale také v současném designu nebo umění. Výhodou takovýchto výrobků je jejich vysoká kvalita, dlouhodobá trvanlivost a poctivá ruční práce, která za následek osobitý rukopis svého tvůrce. Mezi další přednosti se řadí jedinečné výrobní postupy a technologie, které jsou prověřeny mnohdy i několikaset let starou praxí. Tím tyto zkušenosti přinesly tradici, kterou je třeba dále rozvíjet.
Na druhou stranu, na řemeslné výrobky je dnes stále pohlíženo na něco neatraktivního, pro veřejnost nezajímavého. Chybí jim přímé zařazení do běžného současného života. Jeden z důvodů může být nízká podpora ze strany místních samospráv. Řemeslníci mají také malé výdělky, prodávají své výrobky pod cenou, protože za skutečnou cenu by byly neprodejné. Proto se řemeslníci věnují svému řemeslu spíše ve volném čase jako svému koníčku. Problém je také v distribuci, kdy většina výrobků nemá stále místo v obchodní síti, kde by mohly být nabízeny, tuto funkci plní jarmarky a trhy, které trvají jen pár dnů a nejsou adekvátním a důstojným místem pro nabídku vysoce kvalitních produktů. Právě organizace cestovného ruchu by měly být jedni z těch, kdo by distribuci zastupoval a zvyšoval tak povědomí veřejnosti o regionálních značkách.
Dříve existoval ÚLUV, který se staral a podporoval řemesla, dnes nic na takové úrovni není. Existuje pouze webová platforma www.czechfolkart.cz, která sdružuje řemeslníky a výrobce ČR.
V publikaci Studie o současné situaci uměleckých řemesel v ČR Danuše Machátová vysvětluje, že v zahraničí existuje mnoho příkladů takovýchto center na státní i regionální úrovni, např. na Slovensku pokračuje v činnosti ÚLUV (www.uluv.sk). Vzorem pro vytvoření podobného centra může být i Design & Crafts Council Ireland.
Publikace také uvádí, že je třeba prezentace a propagace řemeslníků a jejich výrobků na webových stránkách – spolupráce s relevantními partnery (cechy, spolky, muzei, památkovými objekty, uměleckořemeslnými školami apod.) a jejich podpora – vzdělávací aktivity (konzultace, workshopy, mentoring, koučink apod.) zacílené na rozvoj řemeslných dovedností, používání materiálů atd. – podpora akcí zaměřených na prezentaci a prodej řemeslných výrobků a služeb (trhy, jarmarky, výstavy apod.) – vybudování sítě kamenných prodejen – větší propagace a koordinace značek na úrovni státu a regionů – vydávání propagačních materiálů – zajištění účasti prezentace českých řemeslníků, jejich výrobků a služeb v zahraničí – další aktivity.
Avšak v ČR začínají vznikat alespoň dílny otevřené pro veřejnost. Jedna z nich vznikla v Plzni, v rámci projektu Evropské hlavní město kultury, kdy byl v říjnu 2015 otevřen makerspace (www.depo2015.cz/makerspace). A Ostravě, kde vznikl řemeslný inkubátor ve spolupráci s Centrem podpory inovací při VŠB-TU v Ostravě (www.fajnadilna.cz).
SWOT analýza vypracovaná Leou Chatrnou, uvádí, že Agentura CzechTourism plánuje potaličit negativní asociace spojené s ČR jako například známka postkomunistické země a kriminalita. Hodlá se více zaměřovat na atraktivní témata k propagaci dle preferencí jednotlivých trhů. Spojit sílu značky „Praha“ s „Českou republikou“ a zabránit tak jejich neustálé separaci. Dle výsledků výzkumu evropského trhu se zaměří na nové komunikační kanály pro bližší přístup k potencionálním návštěvníkům a více se zapojí do internetové prezentace a poodstoupí od klasických zdrojů informací, jako jsou veletrhy z důvodu šetření financí. Protože výzkum ukázal, že nejvíce lidí se o ČR dovídá právě skrz internet, následují přátelé a rodina, cestovní kanceláře, propagační materiály, média a informační centra. Sníží objem tištěných materiálů (hospodárnost, ekologie), bude klást důraz spíše na video prezentace a bannery. Podpoří více presstripů a nabídne destinační karty (The Paris pass, Olomouc card), které by mohly být k dispozici i v místech zahraničního zastoupení. Plánuje i zahrnutí smyslového marketingu například v podobě sluchu-národní melodie nebo aplikaci virálního marketingu. Zahraničním zastoupením posílí rozpočty a v závislosti na velikosti daného území navýší počty pracovníků i z řad místních.
III. ČÁST
Zahraniční zastoupení českého turismu v zahraničí
Činnost CzechTourism v zahraničí
Podle Chatrné je hlavním úkolem poboček CzechTourism v zahraničí je propagace České republiky jako perfektní destinace cestovního ruchu. K tomu jí slouží nástroje destinačního marketingu, online i offline propagace, vytváření tematických programů, tvorba prezentací, workshopů a spolupráce se zainteresovanými subjekty v dané lokalitě (novináři a média), plánování presstripů a farmtripů, spolupráce s filmovými štáby, produkce itinerářů a řízení zahraničních zastoupení.
Zahraniční pobočky CzechTourism dělíme na dva základní typy, zastoupení 1. stupně a zastoupení 2. stupně. V případě zastoupení prvního stupně jde o sídlo agentury v zemi, jejichž obyvatelé k nám jezdí často nebo je daný zahraniční trh na základě výzkumu a dle statistik shledán jako dobře oslovitelný. Zastoupení druhého stupně není přímo řízeno agenturou CzechTourism a nyní jsou tyto formy zastoupení pouze čtyři. Jedná se o placenou spolupráci s místními komerčními subjekty působícími v cestovním ruchu na základě smlouvy. Agentura jim dává k dispozici materiály, které vytváří k propagaci země a finančně se podílí na případných realizovaných aktivitách.
Německo
Tschechische Zentrale für Tourismus-CzechTourism
Wilhelmstraße 44, D-10117 Berlin, DEUTSCHLAND
Tel.: + 49 (0) 30 200 58 837
E-mail: berlin@czechtourism.com
Markéta Chaloupková
ředitelka ZZ Německo
Komunikační jazyk: čeština, angličtina, němčina
E-mail: chaloupkova@czechtourism.com
Zahraniční zastoupení v Polsku s působností pro Litvu a Lotyšsko
Czeska Centrala Ruchu Turystycznego-CzechTourism
Al. Róż 16, 00-556 Warszawa, POLSKA
Tel: +48 22 629 2916
Fax: +48 22 627 9555
E-mail: warszawa@czechtourism.com
Obecný e-mail pro Litvu a Lotyšsko: vilnius@czechtourism.com
Mgr. Ivana Bílková
ředitelka ZZ Polsko
Komunikační jazyk: čeština, polština, angličtina
E-mail: bilkova@czechtourism.com
Zahraniční zastoupení v Rakousku s působností pro Švýcarsko
Tschechische Zentrale für Tourismus-CzechTourism
Penzinger Str. 11-13, 1140 Wien, Österreich
Telefonní číslo: +43 - 1 - 89 20 299
Email: wien@czechtourism.com
Roman Hrdina
Director Manager ZZ Rakousko
Komunikační jazyk: čeština, němčina, angličtina
Email: hrdina@czechtourism.cz
tel:+43 650 63 44 822
Zahraniční zastoupení na Slovensku
Česká centrála cestovného ruchu - CzechTourism
Prepoštská 6, 811 01 Bratislava, SLOVENSKO
Tel.: +421 911 420 669
E-mail: bratislava@czechtourism.com
Mgr. Nora Gill, Ph. D.
ředitelka ZZ Slovensko
Komunikační jazyk: čeština, slovenština, angličtina, němčina, norština
E-mail: gill@czechtourism.com
Discover Central Europe
Agentura CzechTourism realizuje ve spolupráci s národními turistickými centrálami zemí Visegrádské čtyřky (V4) – Maďarskem, Polskem a Slovenskem jednotnou turistickou propagaci pod hlavičkou Discover Central Europe, jejímž cílem je rozvoj příjezdového cestovního ruchu ze vzdálených trhů do regionu střední Evropy. Produktově je společná marketingová kampaň V4 orientována na klasická i nová komunikační témata - středoevropská města, kulturu a historii, památky UNESCO, lázeňství, zdravotní turismus, gastronomii, zážitkovou a luxusní dovolenou. K propagaci středoevropského regionu využívají země V4 škálu on-line a off-line marketingových nástrojů, které jsou zaměřeny primárně na segment B2B – webovou prezentaci, on-line kampaně, prezentace a workshopy, studijní cesty.
Norsko: Norges Husflidslag
Norges HusflidslagKirkegaten 32P.O. Box 860 Centrum 0104 OsloN – Norway
Tel.: +47 22 00 87 00
E-mail: post@husflid.no, Tove@husflid.no
www.husflid.no
Norges Husflidslag je nekomerční organizace s 21 000 členy. Organizace byla založena v roce 1910. Norges Husflidslag si klade za cíl posílit živoucí tradici řemesel v Norsku, a to prostřednictvím organizace aktivit a projektů, které vzbuzují zájem a poskytují vědomosti, na jejichž základě může probíhat výroba a prodej moderních řemeslnických produktů.
Norges Husflidslag publikují šestkrát do roka časopis, který se jmenuje Norsk Husflid.
Organizace má po celé zemi 38 obchodů. V nich jsou vysoce kvalitní řemeslnické produkty a široký výběr národních krojů. Pro bližší informace slouží oficiální stránky: www.husfliden.no
Informace o večerních nebo týdenních kurzech všech druhů tradičních řemeslnických prací: www.folkekultur.no, E-mail: Holmen@husflid.no
PŘÍLOHA:
Přehled řemeslných oborů a možnosti jejich studia na Uměleckoprůmyslových školách, Středních odborných školách, Středních odborných učilištích a učilištích v ČR
KOV
Kovář a podkovář – Středním odborném učilišti v Jaroměři, Studničkova 260, 551 01 Jaroměř
Umělecký kovář a zámečník – Středním odborném učilišti v Jaroměři, Studničkova 260, 551 01 Jaroměř
Umělecký kovář a zámečník – Střední odborné učiliště uměleckořemeslné, Podkovářská 4, 190 00 Praha 9
Umělecký pasíř – Střední odborné učiliště uměleckořemeslné, Podkovářská 4, 190 00 Praha 9
Uměleckořemeslné zpracování kovů – Středním odborném učilišti v Jaroměři, Studničkova 260, 551 01 Jaroměř
Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – umělecké zámečnictví a kovářství – Soukromá střední umělecká škola Ostrava, Hasičská 44, 700 30 Ostrava – Hrabůvka
Umělecký kovář a zámečník – Střední odborné učiliště nábytkářské a technické, Nový Zlíchov 1, 150 00 Praha 5
Umělecký pasíř – Střední odborné učiliště nábytkářské a technické, Nový Zlíchov 1, 150 00 Praha 5
Umělecký keramik – Středním odborném učilišti v Jaroměři, Studničkova 260, 551 01 Jaroměř
Umělecký keramik – Střední odborné učiliště uměleckořemeslné, Podkovářská 4, 190 00 Praha 9
Umělecký keramik – Střední odborná škola a střední odborné učiliště tradičních řemesel, Mládežnická 430, 679 63 Opava
Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu – vytváření keramiky –Soukromá střední umělecká škola Ostrava, Hasičská 44, 700 30 Ostrava – Hrabůvka
Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu – Střední průmyslová škola keramická, Písecká 203, 391 65 Bechyně
Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu – Střední průmyslová škola a vyšší odborná škola, Brandlova 32, 695 01 Hodonín
Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky – práce keramické – Střední odborná škola a střední odborné učiliště tradičních řemesel, Mládežnická 430, 679 63 Opava
Vytváření keramiky – Střední průmyslová škola a vyšší odborná škola, Brandlova 32, 695 01 Hodonín
Malíř skla a keramiky – Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská a Střední odborné učiliště sklářské, Zašovská 100, 757 01 Valašské Meziříčí
Zdobení porcelánu – Střední průmyslová škola keramická, náměstí 17. listopadu 12, 360 05 Karlovy Vary
Keramik pro porcelán a keramiku – Střední odborná škola a střední odborné učiliště tradičních řemesel, Mládežnická 430, 679 63 Opava
Technologie keramiky – Střední průmyslová škola keramická, Písecká 203, 391 65 Bechyně
Vytváření keramiky – kamnářství – Střední průmyslová škola keramická, Písecká 203, 391 65 Bechyně
Keramické práce – Speciální školy Aloyse Klara, Fakultní škola FTVS UK, Vídeňská 756/28, 142 00Praha 4
Keramik – Speciální školy Aloyse Klara, Fakultní škola FTVS UK, Vídeňská 756/28, 142 00 Praha 4
Modelářství – Střední průmyslová škola keramická, náměstí 17. listopadu 12, 360 05 Karlovy Vary
Konzervování a restaurování keramiky – Střední škola uměleckých řemesel v Brně, Husova 10, 602 00 Brno
SKLO
Broušení a vzorování broušeného skla – Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov, Havlíčkova 57, 471 14 Kamenický Šenov
Brusič skla – Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská a Střední odborné učiliště sklářské, Zašovská 100, 757 01 Valašské Meziříčí
Broušení a vzorování broušeného skla – Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Smetanovo zátiší 470, 468 22 Železný Brod
Tvarování a malování skla – Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov, Havlíčkova 57, 471 14 Kamenický Šenov
Tvarování, malování a leptání skla – Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Smetanovo zátiší 470, 468 22 Železný Brod
Malíř skla a keramiky – Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská a Střední odborné učiliště sklářské, Zašovská 100, 757 01 Valašské Meziříčí
Rytí skla – Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov, Havlíčkova 57, 471 14 Kamenický Šenov
Výtvarné zpracování skla – Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská a Střední odborné učiliště sklářské, Zašovská 100, 757 01 Valašské Meziříčí
Sklář, sklářské práce – Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská a Střední odborné učiliště sklářské, Zašovská 100, 757 01 Valašské Meziříčí
Hutnické tvarování skla – Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Smetanovo zátiší 470, 468 22 Železný Brod
Tvorba a výroba skleněných figurek – Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Smetanovo zátiší 470, 468 22 Železný Brod
Vzorkařství skleněné bižuterie – Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Smetanovo zátiší 470, 468 22 Železný Brod
DŘEVO
Umělecký řezbář ¬- Střední odborné učiliště uměleckořemeslné, Podkovářská 4, 190 00 Praha 9
Umělecký řezbář – Střední odborné učiliště nábytkářské a technické, Nový Zlíchov 1, 150 00 Praha 5
Uměleckořemeslné zpracování dřeva – práce řezbářské – Střední odborné učiliště nábytkářské a technické, Nový Zlíchov 1, 150 00 Praha 5
Tvarování dřeva a řezbářství – Soukromá střední umělecká škola Ostrava, Hasičská 44, 700 30 Ostrava – Hrabůvka
Umělecký truhlář – Střední odborné učiliště uměleckořemeslné, Podkovářská 4, 190 00 Praha 9
Umělecký truhlář – Střední odborné učiliště nábytkářské a technické, Nový Zlíchov 1, 150 00 Praha 5
Umělecký truhlář – Integrovaná střední škola stavební a Učiliště, Žižkova 20, 586 01 Jihlava
Uměleckořemeslné zpracování dřeva – práce truhlářské – Střední odborné učiliště nábytkářské a technické, Nový Zlíchov 1, 150 00 Praha 5
Uměleckořemeslné zpracování dřeva – Středním odborném učilišti v Jaroměři, Studničkova 260, 551 01 Jaroměř
Konstrukce a tvorba nábytku – Střední škola uměleckých řemesel v Brně, Husova 10, 602 00 Brno
Tvorba hraček a dekorativních předmětů – Střední škola uměleckých řemesel v Brně, Husova 10, 602 00 Brno
Obor Hračka a dekorativní předmět – Vyšší odborná škola textilních řemesel a Střední umělecká škola textilních řemesel, U Půjčovny 9, Praha 1
Tvorba hraček a dekorativních předmětů – Střední průmyslová škola a Střední uměleckoprůmyslová škola, Praskova 8, 746 01 Opava
Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů (houslí a kytar) – Střední odborné učiliště hudebních nástrojů a Odborná houslařská škola, Revoluční 536, 351 37 Luby u Chebu
Konzervátorství a restaurátorství – Vyšší odborná škola grafická a Střední průmyslová škola grafická, Hellichova 22, 118 00 Praha 1
Konzervování a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby – Střední škola uměleckých řemesel v Brně, Husova 10, 602 00 Brno
PLETIVA
Košíkář – Střední odborné učiliště uměleckořemeslné, Podkovářská 4, 190 00 Praha 9
Kartáčnické a košíkářské práce – Speciální školy Aloyse Klara, Fakultní škola FTVS UK,Vídeňská 756/28, 142 00 Praha 4
TEXTIL
Textilní výtvarnictví – tvorba dekorativních předmětů z textilních a přírodních materiálů – Speciální školy Aloyse Klara, Fakultní škola FTVS UK, Vídeňská 756/28, 142 00 Praha 4
Tvorba hraček a dekorativních předmětů – Střední škola uměleckých řemesel v Brně, Husova 10, 602 00 Brno
Tvorba hraček a dekorativních předmětů – Střední průmyslová škola a Střední měleckoprůmyslová škola, Praskova 8, 746 01 Opava
Obor Hračka a dekorativní předmět – Vyšší odborná škola textilních řemesel a Střední umělecká škola textilních řemesel, U Půjčovny 9, Praha 1
Tkalcovská a tiskařská tvorba – Střední průmyslová škola textilní a Vyšší odborná škola textilní v Brně, Francouzská 101, Brno 602 00
Pletařská tvorba – Střední průmyslová škola textilní a Vyšší odborná škola textilní v Brně, Francouzská 101, Brno 602 00
Krajkářská a vyšívačská tvorba – Střední průmyslová škola textilní a Vyšší odborná škola textilní v Brně Francouzská 101, Brno 602 00
Obor Krajkářská a vyšívačská tvorba – Vyšší odborná škola textilních řemesel a Střední umělecká škola textilních řemesel, U Půjčovny 9, Praha 1
Ruční výtvarné zpracování textilií – Střední průmyslová škola textilní a Vyšší odborná škola textilní v Brně Francouzská 101, Brno 602 00
Modelářství a návrhářství oděvů – Střední průmyslová škola textilní a Vyšší odborná škola textilní v Brně Francouzská 101, Brno 602 00
Obor Modelářství a návrhářství oděvu- Vyšší odborná škola textilních řemesel a Střední umělecká škola textilních řemesel, U Půjčovny 9, Praha 1
Modelářství a návrhářství oděvů – Střední škola uměleckých řemesel, s.r.o., Gurtěvova 8, Ostrava – Zábřeh
Obor Konzervování a restaurování textilií – Vyšší odborná škola textilních řemesel a Střední umělecká škola textilních řemesel, U Půjčovny 9, Praha 1
KŮŽE
Obuvník – Střední odborná škola, Střední odborné učiliště a učiliště Zlín s. r. o., nám. T. G. Masaryka 1279, 760 01 ZLÍN
Vypracovala: Mgr. Lea Chatrná, specialistka na cestovní ruch a destinační management (absolventka VŠPT v Jihlavě, obor Cestovní ruch a MUNI v Brně, obor Kulturní management), MgA. Kateřina Kostková, kurátorka a teoretička současného uměni a designu (absolventka TU v Liberci, obor Environmental Design a UJEP v Ústí n. L., obor Kurátorská studia)
Spolupracovali: Mgr. Jan Špaček, pedagog Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Poděkování: Ing. Tereza Procházková, vedoucí oddělení domácího cestovního ruchu, Jihočeská centrála cestovního ruchu
Bc. Ilona Šnebergerová, Krajský úřad Plzeňského kraje
Ing. Petr Židlický, Živý kraj – destinační agentura pro Karlovarský kraj
Bc. Jakub Šeps, Liberecký kraj, Krajský úřad Libereckého kraje
Bc. Martin Soukup, Královéhradecký kraj, Centrála CR Královéhradeckého kraje
Mgr. Alena Horáková, Destinační společnost Východní Čechy
Martina Grůzová, ředitelka, Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, z.s.p.o.
Mgr. Radek Stojan, Centrála CR Olomouckého kraje
Petr Koudela, Moravian-Silesian Tourism
Praha, 2022
