Síťování, necování nebo také filetování je vázání uzlu nekonečné nitě pomocí síťovací jehly a válečku, který určuje velikost oka. Síťovina může být diagonální nebo pravidelná. Do připravené síťoviny se může vyšívat nebo různým proplétáním ok i různě dlouhých vzniká ozdobný vzor. Toto je využíváno pro zhotovení krajkovin, vsadek či samostatných součástek oblečení a bytového textilu. Techniku mám velmi ráda, protože ji mohu provádět v určitých fázích kdekoliv. Třeba při cestování vlakem.

Mé tvoření začalo z nutnosti obnovy tradiční součásti ženského valašského kroje - pokrývky hlavy - čepce. Moje babička paní Vráželová uměla siťovat, vyšívat, háčkovat i šít, ale zemřela v mladém věku. Dovednost síťování zvládala její dcera, má teta, paní Hubníková, která mně ukázala, jak zhotovit základní síťovací uzel a po jeho zvládnutí jsem podle starých dochovalých prací začala provádět rekonstrukce čepců dle našich babiček k potřebě zájemkyň o celistvost krojového úboru.

Získala jsem titul Pravé valašské, zde jsem si uvědomila různorodost čepců a rozšířila jsem své bádání i na jižní Valašsko, kde se nosily čepce barevné - modré, černé i hnědé vyšívané barevnými vlnami i lnem a bavlnou. Můj zájem se rozšířil na pátrání po síťovaných součástech krojů i užitkových věcí nejen na Valašsku a v roce 2018 jsem dostala nejvyšší ocenění MK Nositel tradice lidových řemesel v oboru textilních technik - síťování.